Kopírování může nezabíjet

V internetové diskusi jsem parafrázoval známý výrok „Kopírování zabíjí hudbu“. Jeden kolega na mě vypálil: „tím chceš říct, že nahrávací společnosti mají pravdu?“ Trochu jsem se zarazil… Chci nebo nechci? Přemýšleli jste někdy o tom, jak by svět vypadal, kdyby filmy a hudbu nešlo zadarmo kopírovat?

Kdybyste si buď museli koupit oficiální licencovaný disk (případně soubor), a nebo si ten kulturní zážitek museli nechat ujít? Nic mezi tím. Buď zaplatit, koupit nebo neslyšet, nevidět, neznat. Jak by k tomu přišli umělci? Co by udělali proto, aby se dostali do našeho povědomí? Nemyslím ty známé hvězdy, kterým stačí jen občas přikrmit bulvár, a i kdyby už nikdy nic nenazpívali nebo nenatočili, mají své místo na výsluní jisté. Ale spíše nové nadějné talenty. Vždyť i ten Gott jednou umře. A kdo tu bude po něm? Co když si nebudete moci vypálit cédéčko od kamaráda? Co když si nebudete moci stáhnout empétrojku? Jak se dozvíte, že ta nová kapela vůbec existuje? Budete si kupovat hudební časopisy? Za peníze? Poslouchat rádio? Čekat, co vám naservírují hudební soutěže? Šli byste na koncert někoho, jehož hudbu jste nikdy neslyšeli? Jehož jméno neznáte? Koupili byste si tam jeho tričko? Chodili po městě v mikině s jeho jménem? Které nikdo nezná? My bez „komediantů“ dokážeme žít. Ale oni bez nás ne. Nic jiného neumí. Ani ty nahrávací společnosti nic jiného neumí. Lidi se zabaví jinak, mnohdy i příjemněji, moc příjemněji. Chodit do kina na béčkové filmy není k životu nezbytně nutné, poslouchat bezduchý pop taky ne. Můžete si jít zaplavat, nebo zahrát volejbal. Nebo se procházet krajinou. To je zadarmo. Nebo… to je taky zadarmo. A těch pár kvalitních filmů nebo hudebníků, to, co se dá považovat za umění, to nikoho finančně nespasí. Je to jako psát články o programování pro pár nadšenců – tím si na živobytí taky nevyděláte. Umělci by pravděpodobně museli dost změnit styl své práce. Zavrhnout staré korporace a hledat nové cesty, jak se dostat k posluchačům a divákům. Častěji by vydávali svoje alba pod CreativeCommons nebo jinou svobodnou licencí. Někteří, prozíravější, umělci to dělají už teď. Je potřeba ukázat co umím, klidně i zadarmo – pak teprve můžu čekat, že někdo přijde na koncert, nebo si koupí album s dalšími písničkami. Nikdo si nekoupí zajíce v pytli. A že obyčejný člověk neví, co to je CreativeCommons? Že to nikdy neslyšel? Tak… Jeden politik nám tu vyhlásil blbou náladu, už je to nějaký ten rok. Teď se z nás jiný politik snaží udělat obyčejné lidi. Já chci ale opravdové lidi, ne obyčejné. A svobodnou kulturu. Ještě nás čeká pořádný kus práce.