ekonomie

Na dnešek, 11. 6. 2013, připadá tzv. Den daňové svobody. Metodika výpočtu porovnává veřejné výdaje státu a HDP daného roku. Výsledené datum populární formou ukazuje míru přerozdělování v dané zemi. Ve skutečnosti je situace ale ještě horší. Zrovna dnes mi přišel balíček se součástkami z USA. Musel jsem za něj zaplatit daň 1 047 Kč a dalších 700 Kč poplatek přepravci (UPS) – nikoli za dopravu (ta byla uhrazena už předem), ale za zvládnutí byrokratického procesu s celníky. Alternativou je zařídit si to sám – nastudovat si příslušné předpisy a formuláře, dojet na celní poštu, vystát frontu, obrnit se trpělivostí při jednání s úředníky… a započítat svůj ušlý zisk (což by nakonec vyšlo ještě dráž). Česká pošta vás dokáže zastupovat levněji, ale stále to jsou nemalé peníze.

Následující článek mi zaslal Pavel Rybák (facebook).

V tomto článku se chci zabývat specifiky švédského hospodářství na základě toho, zda nutný pád státu blahobytu byl dostatečně pochopen a akceptován švédskou veřejností a švédskými politiky.

Následující článek mi zaslal Pavel Rybák (facebook).

Toto téma je samozřejmě velmi odvážné, nicméně velmi důležité. Dříve než se pustíme do řešení „velké deprese“ v zámoří, ukážeme si, jak je možné řešit hospodářskou recesi většího rozsahu bez použití monetárních nástrojů centrálních bank. V letech 1907-8 proběhla ve Spojených státech na tu dobu jedna z nejrozsáhlejších hospodářských krizí vůbec.

Následující článek mi zaslal Pavel Rybák (facebook).

V každém případě jde o mimořádnou osobnost minulého století v oblasti společenských věd a to nejen ekonomie, neboť jeho převážně ekonomické práce jsou obohacené poznatky z filozofie, sociologie, psychologie či práva. To je podle mě důvodem toho, proč jsou jeho názory a tedy práce použitelné i pro odborníky-neekonomy. Von Hayek se rozhodně zapsal do dějin jako zásadní odpůrce socialistického centrálního plánování a totalitních ideologií vůbec.

Reklama na Internetu nás otravuje a moc nefunguje. Placený obsah lidé až na výjimky odmítají – zvykli jsme si, že na webu čteme zadarmo a to se jen tak nezmění. Kdo se o to bude pokoušet, ten špatně dopadne – čtenáři mu utečou. Přesto je ale žádoucí, aby nějaký tok peněz mezi tvůrci obsahu a jeho příjemci mohl existovat. Východiskem z této situace mohou být dobrovolné platby.

V internetové diskusi jsem parafrázoval známý výrok „Kopírování zabíjí hudbu“. Jeden kolega na mě vypálil: „tím chceš říct, že nahrávací společnosti mají pravdu?“ Trochu jsem se zarazil… Chci nebo nechci? Přemýšleli jste někdy o tom, jak by svět vypadal, kdyby filmy a hudbu nešlo zadarmo kopírovat?

Následující grafiku zveřejňuji pod licencí CreativeCommons BY-NC-SA:

Takže si s ní můžete dělat v podstatě co chcete, třeba ji dát na svůj web. Pokud jako zdroj uvedete tuto stránku, uděláte mi radost.

Kupte si samolepku

Na adrese Rozpad.EU si můžete objednat tento obrázek jako samolepku (velikost A6, voděodolná PVC samolepka – vhodná i na venkovní dveře atd.).

Samostatné republice zdar!

Zákaz klasických žárovek ze strany EU klepe neodvratně na dveře a informují o něm i média hlavního proudu. V článcích či reportážích se dozvíte řadu zajímavých i užitečných informací, ovšem to důležité zůstává nezmíněno. Neodvádějme teď pozornost diskusí o tom, zda jsou lepší klasické žárovky, úsporné zářivky či LED (diody).

Cílem této práce je popsat a shrnout názory Jiřího Kinkora uvedené v jeho knize Trh a stát (K čemu potřebujeme filozofii) a jeho článcích a dát je do souvislosti s názory i praktickou politikou Václava Klause.

Jsem tužka, obyčejná dřevěná tužka, jakou znají všichni lidé, děti i dospělí, kteří umějí číst a psát. Psaní je jak mým povoláním, tak mým koníčkem; je mi zkrátka vším.